Osoba | Aktivum | Mediopasivum |
---|---|---|
1. | παιδεύ-ω ‘ať vychovávám’ | παιδεύ-ω-μαι ‘ať jsem vychováván’ |
2. | παιδεύ-ῃς | παιδεύ-ῃ |
3. | παιδεύ-ῃ | παιδεύ-η-ται |
1. | παιδεύ-ω-μεν | παιδευ-ώ-μεθα |
2. | παιδεύ-η-τε | παιδεύ-η-σθε |
3. | παιδεύ-ω-σιν | παιδεύ-ω-νται |
příznakem konjunktivu je prodloužený tematický (kmenotvorný) vokál
koncovky konjunktivu jsou primární
ve hlavních větách má konjunktiv funkci vybídky nebo rozkazu, resp. zákazu; záporka je μή
Pád | Muž. rod | Žen. rod | Střed. rod |
---|---|---|---|
nom. | ὅς ‘který’ | ἥ ‘která’ | ὅ ‘které’ |
gen. | οὗ | ἧς | οὗ |
dat. | ᾧ | ᾗ | ᾧ |
acc. | ὅν | ἥν | ὅ |
Pl. | |||
nom. | οἵ | αἵ | ἅ |
gen. | ὧν | ὧν | ὧν |
dat. | οἷς | αἷς | οἷς |
pl. | οὕς | ἅς | ἅ |
vztažné zájmeno se skloňuje podobně jako člen
nemá hlásku τ- a je vždy s přízvukem
přízvuk gen. a dat. obou čísel je automaticky průtažný, v jiných pádech je ostrý přízvuk
vazba vztažných zájmen
rod a číslo je určeno antecedentem v nadřazené větě
pád je určen vazbou slovesa ve vztažné větě
Některá adjektiva formálně nerozlišují všechny tři rody, ale zachycují jenom opozici maskulinum a femininum oproti neutru. Ženský rod je vyjádřen tvary II. deklinace, tedy -ος, -ου, -ῳ atd. Většinou se jedná o složená adjektiva. Některá adjektiva navíc kolísají mezi dvoj- a trojvýchodností.
ἄ-θεος, -ον (2) – bezbožný
βάρβαρος, -ον (2) – barbarský, cizí
βέβαιος, -α, -ον a βέβαιος, -ον (3, 2) – jistý
1. Μὴ φεύγωμεν, ὦ φίλοι, ἀλλ᾽ ἀνδρείως μαχώμεθα! 2. Πρὸ μὲν τοῦ ἔργου βουλευώμεθα, ἔπειτα δὲ πράττωμεν! 3. Μήποτε μέλλωμεν πράττειν τὰ ἀγαθά! 4. Αἱ ὁδοὶ πολλάκις ἄβατοί εἰσιν. 5. Οἱ Πέρσαι λέγουσι γλώττῃ βαρβάρῳ. 6. Οἱ τῶν φρονίμων καὶ ἐμπείρων ἀνθρώπων λόγοι βέβαιοί εἰσιν. 7. Μάχαιρα, ἣν ἔχει ὁ ἀνδρεῖος, ἰσχυρά ἐστιν. 8. Ἅ ἔχεις, τῷ σῷ πόνῳ ἔχεις.