Osoba | Aktivum | Mediopasivum |
---|---|---|
1. | παιδεύ-οι-μι ‘kéž vychovávám’ | παιδευ-οί-μην ‘kéž jsem vychováván’ |
2. | παιδεύ-οι-ς | παιδεύ-οι-ο |
3. | παιδεύ-οι | παιδεύ-οι-το |
1. | παιδεύ-οι-μεν | παιδευ-οί-μεθα |
2. | παιδεύ-οι-τε | παιδεύ-οι-σθε |
3. | παιδεύ-οι-εν | παιδεύ-οι-ντο |
optativ je slovesný způsob, který vyjadřuje přání nebo možnost
u tematických sloves se tvoří příponou -οι- a má převážně sekundární koncovky
optativ přací:
optativ možnosti:
optativ zástupný (obliquus): v souvětích, ve kterých je vedlejší věta s konjunktivem nebo indikativem, může být tento indik. nebo konj. nahrazen optativem, je-li hlavní věta v minulém čase
Osoba | Aktivum | Medium |
---|---|---|
1. | παιδεύ-σ-οι-μι | παιδευ-σ-οί-μην |
2. | παιδεύ-σ-οι-ς | παιδεύ-σ-οι-ο |
3. | παιδεύ-σ-οι | παιδεύ-σ-οι-το |
1. | παιδεύ-σ-οι-μεν | παιδευ-σ-οί-μεθα |
2. | παιδεύ-σ-οι-τε | παιδεύ-σ-οι-σθε |
3. | παιδεύ-σ-οι-εν | παιδεύ-σ-οι-ντο |
Účel se může vyjádřit souvětím se spojkou. Jako účelové spojky můžou figurovat ἵνα, ὡς, ὅπως; záporka je μή a následuje za spojkou. Ve vedlejší větě je konjunktiv nebo zástupný optativ (po hl. větě v minulém čase).
1. Εἴθε οἱ νέοι εὖ παιδεύοιντο! 2. Μὴ φεύγοιτε τοὺς πόνους, ἀλλ᾽ ἄσμενοι ὑπομένοιτε! 3. Εἴθε οἱ πολῖται τοὺς νόμους φυλάττοιεν! 4. Ἀποτρέποιτε, ὦ θεοί, τὸν πόλεμον ἀπὸ τῆς ἡμετέρας χώρας! 5. Μὴ κρίνωμεν, ἵνα μὴ κρινώμεθα. 6. Εὖ, ὦ νεανία, ὑπὸ τῶν διδασκάλων ἐπαιδεύου, ἵνα ἀγαθὸς γίγνοιο. 7. Οἱ νέοι ἐγυμνάζοντο, ὅπως τοὺς τοῦ πολέμου πόνους φέροιεν. 8. Πυθία Κροίσῳ ἐμαντεύετο, ὅτι ἰσχυρὰν ἀρχὴν καταλύσοι.