Infinitiv v řečtině často doplňuje řídící predikát, který má obyčejně podobu slovesa. Podle významu řídících predikátů můžeme infinitivní doplnění rozdělit na dvě kategorie:
Dynamický infinitiv se vyskytuje po slovesech vůle, (ne)chtění, (ne)schopnosti a (ne)možnosti a po adjektivech kvality, (ne)schopnosti a (ne)možnosti. Tento infinitiv někdy stojí také po slovesech dávání a přijímání, kde vyjadřuje cíl, který sleduje agens (= vykonavatel děje) řídícího slovesa (č. Pošlu dceru studovat do Anglie). Doplnění dynamickým infinitivem zachycuje potenciální děje (ἐν δυνάμει), které jsou buď cílem vůle nějakého aktéra, nebo vyplývají z nespecifikované povinnosti či z (ne)schopnosti vůbec tyto potenciální děje realizovat (č. Schopen psát všemi deseti).
Je-li subjekt řídícího slovesa a infinitivu shodný, stojí infinitiv bez explicitního vyjádření subjektu (ang. I want to leave). V případě neshody mezi subjekty musí být podmět infinitivu vyjádřen (ang. I want you to leave; I want him to be removed). Pád, ve kterém stojí vyjádřený podmět infinitivu, odpovídá vazbě řídícího slovesa; dynamický infinitiv závislý na významově aktivním či neosobním řídícím slovese může mít podmět v genitivu, dativu (č. Radím ti odejít), nebo akuzativu (č. Donutím tě odejít). Je-li řídící sloveso v osobním pasivu, podmět infinitivu je v nominativu (č. On byl donucen odejít). Řídící sloveso v osobním pasivu je vždy variantem aktivního přechodného slovesa s přímým předmětem v akuzativu (č. act. donutil jsem ho vs. pass. on byl donucen).
Δεῖ φυλάττεσθαι τὴν ἐλευθερίαν. (podmět v acc., δεῖ + acc.)
Je třeba, aby byla svoboda střeženaΣυμβουλεύω τῷ στρατηγῷ μὴ πιστεύειν τῷ πολεμίῳ (podmět v dat.; συμβουλεύω + dat.)
Radím stratégovi, aby nevěřil nepříteliΔέομαι τοῦ στρατηγοῦ μὴ πιστεύειν τῷ πολεμίῳ (podmět v gen.; δέομαι + gen.)
Prosím stratéga, aby nevěřil nepříteliὉ στρατηγὸς ἠναγκάζετο μάχεσθαι τοῖς πολεμίοις (podmět v nom., řídící sloveso v osobním pasivu)
Stratég byl nucen bojovat proti nepřátelům
Vůle
Schopnost, možnost a kvalita
Neosobní slovesa
V souladu s významem řídících predikátu, které často vyjadřují vůli, je dynamický infinitiv negován záporkou μή.
Kladná řídící slovesa s lexikálními významy jako zakazování, bránění, zdržení a pod. vyjadřují to, že děj zachycený dynamickým infinitivem se nemá stát nebo je oddálen. Dynamický infinitiv po těchto predikátech je automaticky doplněn záporkou μή pro zdůraznění nerealizace děje vyjádřeného infinitivem. Toto expletivní μή (srov. fr. empêcher que ne ‘bránit’) se neprojeví v překladu do češtiny. Je-li řídící predikát negován, díky čemu nabývá jako celek kladný význam, je expletivní μή také negováno na výsledné μὴ οὐ; celá konstrukce má pak kladný význam.
Ἀπαγορεύω τῷ δούλῳ μὴ λέγειν - Zakazuji otrokovi mluvit
Οὐκ ἀπαγορεύω τῷ δούλῳ μὴ οὐ λέγειν - Dovoluji otrokovi mluvit
ἀπαγορεύω μή + inf. - zakazuji…
οὐκ ἀπαγορεύω μὴ οὐ - nezakazuji… = dovoluji…
Ἀναβάλλομαι μὴ μάχεσθαι - Odkládám bojování
Οὐκ ἀναβάλλομαι μὴ οὐ μάχεσθαι. - Spěchám bojovat.
1. Χαλεπόν ἐστιν ἐν μικρῷ χρόνῳ ἀπολύεσθαι τῶν διαβολῶν. 2. Ὁ στρατηγὸς παρεκελεύετο τοῖς στρατιώταις ἀνδρείως μάχεσθαι. 3. Συμβουλεύω τῷ ἀδελφῷ τοὺς κακοὺς μὴ νομίζειν φίλους. 4. Ὁ νόμος ἀπηγόρευε μὴ φονεύειν τοὺς δούλους. 5. Οἱ Σπαρτιᾶται ἔλεγον μὴ πείθεσθαι τοῖς τῶν πολεμίων λόγοις. 6. Οἱ νέοι μανθάνουσιν ἄρχειν καὶ ἄρχεσθαι. 7. Ὁ ἀγαθὸς μάχεσθαι ὑπὸ τῶν πολιτῶν στέργεται. 8. Οἱ παλαιοὶ τὴν χώραν, τὰς οἰκίας, τὰ ἱερὰ ἐπέτρεπον τοῖς θεοῖς σῴζειν.