Slova s kmenem na -ντ- (*-nt-
) mají specifickou podobu v nom. sg., voc. sg. a v dat. pl.
*-nt-s
se zjednodušuje na *-ns
*-ns
se rovněž zjednodušuje na -ς nebo -ν, se současným náhradním dloužením předcházejícího vokálu, končí-li se tvar na -ς*-nt
> -ν*-nt-s-
zjednodušuje*-nt-s
> *-ns-
> -σ- se současným náhradním dloužením předcházejícího vokáluNáhradní dloužení
Hlásková změna, při které se zjednodušuje souhlásková skupina za současného prodloužení předcházejícího vokálu. Ztráta souhlásky je tak kompenzována větší délkou samohlásky.
Skupina | Výsledek |
---|---|
*-on(t)s- |
-ουσ- |
*-an(t)s- |
-ᾱσ- |
*-en(t)s- |
-εισ- |
*-un(t)s- |
-ῡσ- |
Vzory
Pád | Sg. | Sg. |
---|---|---|
nom. | ὁ γίγᾱς ‘obr’ | ὁ γέρων ‘stařec’ |
gen. | γίγαντ-ος | γέροντ-ος |
dat. | γίγαντ-ι | γέροντ-ι |
acc. | γίγαντ-α | γέροντ-α |
voc. | γίγᾰν | γέρον |
Pl. | ||
nom. | γίγαντ-ες | γέροντ-ες |
gen. | γιγάντ-ων | γερόντ-ων |
dat. | γίγᾱ-σιν | γέρου-σιν |
acc. | γίγαντ-ας | γέροντ-ας |
voc. | γίγαντ-ες | γέροντ-ες |
Maskulina a neutra některých adjektiv se skloňují jako -ντ- kmeny III. deklinace. Feminina se skloňují jako typ θάλαττα, -ης.
πᾶς, πᾶσα, πᾶν ‘všechen’ (km. παντ-) a jeho složeniny
ἅπας, ἅπασα, ἅπαν a σύμπας, σύμπασα, σύμπαν ‘veškerý’
ἑκών, ἑκοῦσα, ἑκόν ‘rád’ (km. ἑκοντ-) a
ἄκων, ἄκουσα, ἆκον ‘nerad’ (km. ἀκοντ-)
Adjektiva na -εις, g. -εντ-ος (*-u̯ent-s
/ *-u̯ent-os
), fem. -εσσᾰ, g. -έσσης, neut. -εν, g. -εντ-ος představují typ posesivních adjektiv, vyjadřujících to, že se popisovaný objekt nebo osoba vyznačuje zdrojovým konceptem adjektiva:
χαρίεις, χαρίεσσα, χαρίεν ‘libezný’ (km. χαριεντ-) a podobná
Pád | Masc. | Fem. | Neut. | Masc. | Fem. | Neut. |
---|---|---|---|---|---|---|
nom. | πᾶς | πᾶσᾰ | πᾶν | χαρίεις | χαρίεσσᾰ | χαρίεν |
gen. | παντ-ός | πάσης | παντ-ός | χαρίεντ-ος | χαριέσσης | χαρίεντ-ος |
dat. | παντ-ί | πάσῃ | παντ-ί | χαρίεντ-ι | χαριέσσῃ | χαρίεντ-ι |
acc. | πάντ-α | πᾶσᾰν | πᾶν | χαρίεντ-α | χαρίεσσᾰν | χαρίεν |
voc. | χαρίεν | χαρίεσσᾰ | χαρίεν | |||
Pl. | ||||||
nom. | πάντ-ες | πᾶσαι | πάντ-α | χαρίεντ-ες | χαρίεσσαι | χαρίεντ-α |
gen. | πάντ-ων | πασῶν | πάντ-ων | χαριέντ-ων | χαριεσσῶν | χαριέντ-ων |
dat. | πᾶ-σι(ν) | πάσαις | πᾶ-σι(ν) | χαρίεσι(ν) | χαριέσσαις | χαρίεσι(ν) |
acc. | πάντ-ας | πάσᾱς | πάντ-α | χαρίεντ-ας | χαριέσσᾱς | χαρίεντ-α |
voc. | πάντ-ες | πᾶσαι | πάντ-α | χαρίεντ-ες | χαρίεσσαι | χαρίεντ-α |
Τοῖς γίγᾱσιν ἦν ἰσχυρὰ σώματα.
Πιστεύομεν τοῖς σοφοῖς γέρουσιν.
1. Οἱ γέροντες καὶ τοὺς τῶν παίδων παῖδας στέργουσιν. 2. Οἱ τῶν σοφῶν γερόντων λόγοι φρόνιμοί εἰσιν. 3. Οἱ θεοὶ τοῖς Γίγᾱσιν ἐμάχοντο. 4. Παροιμία ἐστίν· “Ἔργα νέων, βουλαὶ δὲ γερόντων.“ 5. Τοῖς λέουσιν ἰσχυροὶ ὀδόντες εἰσίν. 6. Παντὸς ἔργου ἀρχὴ χαλεπή (ἐστι). 7. Πάσης γυναικός ἐστι τὰ ἑαυτῆς σῴζειν. 8. Μὴ πίστευε πᾶσιν! 9. Πάντων τῶν ἀγαθῶν ὁ πόνος τοῖς ἀνθρώποις αἴτιός ἐστιν. 10. Τὰ τοῦ Ὁμήρου ποιήματα ὑπὸ πάντων τῶν ἀνθρώπων θαυμάζεται. 11. Πάντα πᾶσιν οὐ χρήσιμά ἐστιν.