2. cvičení – II. deklinace: maskulina (paroxytona, oxytona); člen
Maskulina II. deklinace (paroxytona, oxytona)
Pád
Sg.
Pl.
Sg.
Pl.
nom.
ἵππ-ος ‘kůň’
ἵππ-οι
ποταμ-ός ‘řeka’
ποταμ-οί
gen.
ἵππ-ου
ἵππ-ων
ποταμ-οῦ
ποταμ-ῶν
dat.
ἵππ-ῳ
ἵππ-οις
ποταμ-ῷ
ποταμ-οῖς
acc.
ἵππ-ον
ἵππ-ους
ποταμ-όν
ποταμ-ούς
voc.
ἵππ-ε
ἵππ-οι
ποταμ-έ
ποταμ-οί
oxytona (ostrý přízvuk na poslední slabice) mění v gen. a dat. obou čísel ostrý přízvuk za průtažný: ποταμοῦ, ποταμῷ, ποταμῶν, ποταμοῖς
Člen
Sg.
muž.
žen.
střed.
Pl.
muž.
žen.
střed.
nom.
ὁ
ἡ
τό
nom.
οἱ
αἱ
τά
gen.
τοῦ
τῆς
τοῦ
gen.
τῶν
τῶν
τῶν
dat.
τῷ
τῇ
τῷ
dat.
τοῖς
ταῖς
τοῖς
acc.
τόν
τήν
τό
acc.
τούς
τάς
τά
tvary ὁ, ἡ, οἱ, αἱ nemají vlastní slovní přízvuk
Přívlastkové postavení členu
Přívlastek shodný i neshodný stojí mezi členem a substantivem nebo
za subst. s opakovaným členem:
ὁ πιστὸς φίλος nebo (ὁ) φίλος ὁ πιστός
ὁ τοῦ φίλου λόγος nebo (ὁ) λόγος ὁ τοῦ φίλου
Věty
Ὁ ἵππ-ος εὖ τρέχει.
Kůň dobře běží.
Ὁ τοῦ φίλ-ου λόγ-ος πιστός ἐστιν.
Slovo přítele je spolehlivé.