| Třída | Hlásky | Vzor | Aoristový kmen |
|---|---|---|---|
| samohláska | ευ, υ | παιδεύ-ω | παιδευ-σ(α)- |
| velára | κ, γ, χ, ττ, σσ, ζ | φυλάττ-ω | φυλα-ξ(α)- |
| alveolára | τ, δ, θ, ζ | πείθ-ω | πει-σ(α)- |
| labiála | π, β, φ, πτ | γράφ-ω | γρα-ψ(α)- |
Aoristový kmen slabý se tvoří přidáním -σ(α)- k základu, který získámé odstraněním -ω z indikativu prézentu aktiva. Koncový konsonant základu splývá se sigmou nebo vypadává (v případě alveolár) stejně jako v kmenu futura. Sigmatický aorist se také nazývá α-tematický, protože většina jeho tvarů obsahuje řetězec -σα-.
Aorist od futura odlišíme na základě toho, že za aoristovou sigmou následuje -α-, -αι-, -εια-, -ειε- nebo dlouhý tematický vokál (v konj.), či na základě toho, že má tvar augment (v indic.).
| Indikativ | Konjunktiv | Optativ | Imperativ | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ἐ-παιδευ-σά-μην | παιδεύ-σ-ωμαι | παιδευ-σ-αί-μην | |
| 2. | ἐ-παιδεύ-σ-ω | παιδεύ-σ-ῃ | παιδεύ-σ-αι-ο | παίδευ-σ-αι |
| 3. | ἐ-παιδεύ-σα-το | παιδεύ-σ-ηται | παιδεύ-σ-αι-το | παιδευ-σά-σθω |
| 1. | ἐ-παιδευ-σά-μεθα | παιδευ-σ-ώμεθα | παιδευ-σ-αί-μεθα | |
| 2. | ἐ-παιδεύ-σα-σθε | παιδεύ-σ-ησθε | παιδεύ-σ-αι-σθε | παιδεύ-σα-σθε |
| 3. | ἐ-παιδεύ-σα-ντο | παιδεύ-σ-ωνται | παιδεύ-σ-αι-ντο | παιδευ-σά-σθων |
Aoristový kmen se pojí se všemi čtyřmi slovesnými způsoby. Indikativ aoristu je minulý čas, poněvadž aorist se v řečtině nepojí s prézentem. Aoristový kmen dodává výslednému tvaru sémantický komponent dokonavosti (= perfektivní aspekt). Aoristový kmen má vyjma indikativu pouze vidovou platnost, nikoliv časovou.
Tvary mediálního aoristu v sobě neslučují medium a pasivum. Mediální aorist proto v klasické řečtině nemá pasivní význam.
| Participium | Infinitiv |
|---|---|
| παιδευ-σά-μενος, παιδευ-σα-μένη, παιδευ-σά-μενον | παιδεύ-σα-σθαι |
Neurčité tvary od aoristového kmene mají relativní časovou platnost a označují předčasnost. Absolutní čas jako referenční rovina je ve výpovědi určen určitým slovesným tvarem.
| Interpretace inf. aor. / ptc. aor. | Určitý slovesný tvar ve věte |
|---|---|
| vzdálenější minulost (= předčasnost před impf., indic. aor.) | minulý čas |
| minulost (= předčasnost před praes.) | přítomný čas |
| minulost i budoucnost (= předčasnost před fut.) | budoucí čas |
Participium aoristu media v atributivní pozici můžeme překládat vztažnou vedlejší větou nebo -ší-ovým participiem.
Participium v predikativní pozici můžeme překládat vedlejší větou ve funkci příslovečného určení (časová, důvodová, přípustková) nebo minulým přechodníkem.
Participium aoristu media je v mužském a středním rodu ο-kmenové adjektivum ΙΙ. deklinace. V ženském rodu se participium skloňuje podle I. deklinace.
| Kdo? | Co? | |
|---|---|---|
| Nom. | τίς; | τί; |
| Gen. | τίνος (τοῦ); | τίνος (τοῦ); |
| Dat. | τίνι (τῷ); | τίνι (τῷ); |
| Acc. | τίνα; | τί; |
| Pl. | ||
| Nom. | τίνες; | τίνα; |
| Gen. | τίνων; | τίνων; |
| Dat. | τίσι(ν); | τίσι(ν); |
| Acc. | τίνας; | τίνα; |
Tázací zájmeno se vyskytuje v přímých i nepřímých otázkách:
přímo tázací: Τίς βούλεται ἀγορεύειν; – Kdo chce mluvit?
nepřímo tázací: Εἰπέ μοι, τίς βούλεται ἀγορεύειν. – Řekni mi, kdo chce mluvit.
Zájmeno může mít platnost substantiva i adjektiva, když se váže s vyjádřeným substantivem.
substantivní platnost: Τίς βούλεται ἀγορεύειν; – Kdo chce mluvit?
τίς: konstituent s rysem životnosti
τί: konstituent s rysem neživotnosti
adjektivní platnost: Τίς ἄνθρωπος βούλεται ἀγορεύειν; – Který člověk chce mluvit?
τίς: váže se se substantivy mužského i ženského rodu
τί: váže se se substantivy středního rodu
Τίς ἐστιν ὅδε; Ὁ ἐμὸς φίλος.
Τίνος βουλὴ ὠφελιμωτάτη; Ἡ τοῦ σοφωτάτου.
Τίνι πειθώμεθα μάλιστα; Τῷ νόμῳ.
Τίνα θαυμάζομεν; Τοὺς τὴν πατρίδα ἐκ κινδύνων σώσαντας.
Τί νεώτερον; (Co nového?)
Τίνος ἕνεκα ταῦτα λέγω; Ἵνα ὑμᾶς πείσω.
Τίνι ἡ ψυχὴ τρέφεται; Τοῖς μαθήμασιν.
Τί μανθάνετε; Τὴν Ἑλληνικὴν γλῶτταν.
1. Ὁ κῆρυξ πρὸς τοὺς Ἀθηναίους ἔλεξεν τάδε· “Τίς ἀγορεύειν βούλεται;“ 2. Μετὰ δὲ τοῦτο οἱ Ἕλληνες τὴν θυσίαν, ἣν ηὔξαντο, παρεσκευάζοντο. 8. Ἀκούσωμεν, τί ἕκαστος ἡμῶν λέξει. 4. Οἱ Ἀθηναῖοι εἰς Μαραθῶνα ἐπὶ τοὺς Πέρσας ἐστρατεύσαντο. 5. Βούλευσαι πρὸ τοῦ ἔργου· τί γὰρ πικρότερον τῆς μετανοίας; 6. Ξέρξης καταστρεψόμενος τὴν Ἑλλάδα συνέλεξε τοὺς ἑαυτῷ πιστοτάτους, ἵνα αὐτοῖς συμβουλεύσαιτο. 7. Ἡ γλῶττα πολλάκις τοὺς ψευσαμένους ἔβλαψεν. 8. Ὦ πολῖτα, λέγε μοὶ, τίς σοι πατὴρ καὶ τίς πατρὸς πατὴρ καὶ τίς μήτηρ καὶ τίς μητρὸς πατήρ. 9. Μὴ τούς σε θρέψαντας ψεύσαιο! 10. Κῦρος μεταπεμψάμενος τοὺς στρατηγοὺς πᾶσιν ὁπλίσασθαι καὶ ἀνδρείως πρὸς τοὺς πολεμίους ἀγωνίσασθαι παρεκελεύσατο.