3. cvičení – II. deklinace: maskulina (properispómena); ind., impt., inf. praes. akt. παιδεύω
Maskulina II. deklinace (properispómena)
| Pád | Sg. | Pl. |
|---|---|---|
| nom. | δοῦλ-ος ‘otrok’ | δοῦλ-οι |
| gen. | δούλ-ου | δούλ-ων |
| dat. | δούλ-ῳ | δούλ-οις |
| acc. | δοῦλ-ον | δούλ-ους |
| voc. | δοῦλ-ε | δοῦλ-οι |
- průtažný přízvuk na předposlední slabice se mění na ostrý, je-li poslední slabika dlouhá (= má diftong nebo dlouhý vokál)
- koncovka nom. pl -οι je prozodicky krátká, ačkoliv jde o diftong
Indikativ, imperativ, infinitiv prézentu aktiva παιδεύ-ω
| Osoba | indikativ | imperativ | infinitiv |
|---|---|---|---|
| 1. | παιδεύ-ω ‘vychovávám’ | παιδεύ-ειν | |
| 2. | παιδεύ-εις | παίδευ-ε | |
| 3. | παιδεύ-ει | παιδευ-έ-τω | |
| 1. | παιδεύ-ο-μεν | ||
| 2. | παιδεύ-ε-τε | παιδεύ-ε-τε | |
| 3. | παιδεύ-ουσι(ν) | παιδευ-ό-ντων |
- podle παιδεύω se časují slovesa, kterých kmen před -ω se končí:
- na dvojhlásku nebo samohlásku kromě -ε-, -α-, -ο-
- na souhlásku
- určité slovesné tvary mají recesivní (= zvratný) přízvuk, který je co nejdál od konce slova podle pravidel přízvukování
- k některým koncovkám na -ε a -ι může přistupovat přísuvné ný (νῦ ἐφελκυστικόν); zpravidla pak k zamezení hiátu (= styk dvou vokálů na hranici slov)
Zájmena přivlastňovací mají i význam zvratný:
Τὸν ἐμὸν φίλον στέργω. – Miluji svého přítele.
Τὸν σὸν φίλον στέργε! – Miluj svého přítele!
Věty
Ὦ φίλε, στέργ-ε τὸν σὸν φίλον, μὴ φεῦγ-ε τὸν πόνον!
Příteli, miluj svého přítele, nevyhýbej se námaze!
Ὦ φίλοι, στέργ-ε-τε τοὺς ὑμετέρους φίλους, μὴ φεύγ-ε-τε τοὺς πόνους!
Přátelé, milujte své přátele, nevyhýbejte se námahám!
1. Εὖ παίδευε! 2. Τὸν μὲν ἐχθρὸν φεῦγε, τὸν δὲ πόνον μὴ φεῦγε! 3. Καὶ τοὺς ὑμετέρους δούλους στέργετε! 4. Τοῖς ἐχθροῖς οὐ πιστεύω. 5. Εὖ γράφεις. 6. Τίς τὸν ποταμὸν διαβαίνει; Ὁ δοῦλος τὸν ποταμὸν διαβαίνει. 7. Τῷ δούλῳ πιστεύομεν. 8. Μὴ γράφετε! — Οὐ γράφομεν. 9. Τοὺς πόνους οὐ φεύγετε. 10. Οἱ φίλοι τοῖς ἐχθροῖς οὐ πιστεύουσιν.
Křížové odkazy
Kylix s chlapcem, nesoucím voskovou tabulku na psaní. 460 p. n. l.