Singulár | Člen | Proparoxytona | Paroxytona | Properispómena | Oxytona |
---|---|---|---|---|---|
nom. | τό | δάκρυ-ον ‘slza’ | τέκν-ον ‘dítě’ | δῶρ-ον ‘dar’ | ζυγ-όν ‘jařmo’ |
gen. | τοῦ | δακρύ-ου | τέκν-ου | δώρ-ου | ζυγ-οῦ |
dat. | τῷ | δακρύ-ῳ | τέκν-ῳ | δώρ-ῳ | ζυγ-ῷ |
acc. | τό | δάκρυ-ον | τέκν-ον | δῶρ-ον | ζυγ-όν |
voc. | δάκρυ-ον | τέκν-ον | δῶρ-ον | ζυγ-όν | |
Plurál | |||||
nom. | τά | δάκρυ-α | τέκν-α | δῶρ-α | ζυγ-ά |
gen. | τῶν | δακρύ-ων | τέκν-ων | δώρ-ων | ζυγ-ῶν |
dat. | τοῖς | δακρύ-οις | τέκν-οις | δώρ-οις | ζυγ-οῖς |
acc. | τά | δάκρυ-α | τέκν-α | δῶρ-α | ζυγ-ά |
voc. | δάκρυ-α | τέκν-α | δῶρ-α | ζυγ-ά |
Deponentní slovesa mají v imperfektivním (= prézentním) kmeni mediopasivní morfologii, ale aktivní význam. Tvary s aktivní morfologii nedisponují.
Mediopasivní morfologie je u deponentních sloves podmíněna lexikálním významem. Popisovaný děj je možné konceptualizovat tak, že zasahuje subjekt. Mezi významové kategorie, které jsou obvykle vyjadřovány deponentními slovesy, patří spontánní procesy, mentální procesy, tělesný pohyb, hromadný pohyb, vzájemnost, smyslové vnímaní, mentální aktivity a řečové akty.
Osoba | indikativ | imperativ | infinitiv |
---|---|---|---|
1. | μάχ-ο-μαι ‘bojuji’ | μάχ-εσθαι | |
2. | μάχ-ῃ | μάχ-ου | |
3. | μάχ-ε-ται | μαχ-έ-σθω | |
1. | μαχ-ό-μεθα | ||
2. | μάχ-ε-σθε | μάχ-ε-σθε | |
3. | μάχ-ο-νται | μαχ-έ-σθων |
Neutra v plurálu ve funkci podmětu mají sloveso v singuláru. Přívlastek nebo jmenná součást jmenného přísudku je v plurálu.
Τὸ τέκνον φεύγει. Dítě utíká.
Τὰ τέκνα φεύγει. Děti utíkají.
Τὸ δῶρον φέρεται. Dar je nesen.
Τὰ δῶρα φέρεται. Dary jsou neseny.
Τὸ σὸν δῶρον καλόν ἐστιν. Tvůj dar je krásný.
Τὰ σὰ δῶρα καλά ἐστιν. Tvé dary jsou krásné.
1. Οὐ μόνον πορευόμεθα, ἀλλὰ καὶ μαχόμεθα. 2. Τὸ τέκνον τῷ τέκνῳ ἀπὸ τῶν φίλων καλὰ δῶρα φέρει. 3. Μὴ πορεύου, ὦ φίλε, ἀλλὰ μάχου! Μάχου τοῖς πολεμίοις, μὴ φεῦγε! 4. Ὁ δοῦλος τῷ ἵππῳ ζυγὸν φέρει. 5. Οἱ ἡμέτεροι πολέμιοι πορεύονται, ἀλλ᾽ οὐ μάχονται. 6. Τὰ ἡμέτερα τέκνα ὑπὸ τοῦ διδασκάλου εὖ παιδεύεται.