2. cvičení – II. deklinace: maskulina (paroxytona, oxytona); člen

Maskulina II. deklinace (paroxytona, oxytona)

Pád Sg. Pl. Sg. Pl.
nom. ἵππ-ος ‘kůň’ ἵππ-οι ποταμ-ός ‘řeka’ ποταμ-οί
gen. ἵππ-ου ἵππ-ων ποταμ-οῦ ποταμ-ῶν
dat. ἵππ-ῳ ἵππ-οις ποταμ-ῷ ποταμ-οῖς
acc. ἵππ-ον ἵππ-ους ποταμ-όν ποταμ-ούς
voc. ἵππ-ε ἵππ-οι ποταμ-έ ποταμ-οί
  • oxytona (ostrý přízvuk na poslední slabice) mění v gen. a dat. obou čísel ostrý přízvuk za průtažný: ποταμοῦ, ποταμῷ, ποταμῶν, ποταμοῖς

Člen

Sg. muž. žen. střed. Pl. muž. žen. střed.
nom. ὁ ἡ τό nom. οἱ αἱ τά
gen. τοῦ τῆς τοῦ gen. τῶν τῶν τῶν
dat. τῷ τῇ τῷ dat. τοῖς ταῖς τοῖς
acc. τόν τήν τό acc. τούς τάς τά
  • tvary ὁ, ἡ, οἱ, αἱ nemají vlastní slovní přízvuk

Přívlastkové postavení členu

Přívlastek shodný i neshodný stojí mezi členem a substantivem nebo za subst. s opakovaným členem:
ὁ πιστὸς φίλος nebo (ὁ) φίλος ὁ πιστός
ὁ τοῦ φίλου λόγος nebo (ὁ) λόγος ὁ τοῦ φίλου

Věty

  1. Ὁ ἵππ-ος εὖ τρέχει.
    Kůň dobře běží.
  2. Ὁ τοῦ φίλ-ου λόγ-ος πιστός ἐστιν.
    Slovo přítele je spolehlivé.
  3. Ὁ φίλ-ος πιστεύει τῷ φίλ-ῳ.
    Přítel věří příteli.
  4. Ὁ φίλ-ος στέργει τὸν φίλ-ον.
    Přítel miluje přítele.
  5. Ὦ φίλ-ε, στέργε τὸν φίλ-ον!
    Příteli, miluj přítele!

1. Οἱ τῶν φίλων λόγοι πιστοί εἰσιν. 2. Ὁ ἐμὸς φίλος τοῖς ἐμοῖς λόγοις πιστεύει. 3. Ὁ ἐμὸς φίλος τοὺς ἐμοὺς φίλους στέργει. 4. Ὦ φίλοι, δεῖ εὖ παιδεύειν!

ἵππος, τοῦ ἵππου, ὁ – kůň
πιστεύειν – důvěřovat + dat.
τρέχειν – běžet
στέργειν – milovat, mít rád
εὖ – dobře
εἰσὶ(ν) – jsou
φίλος, -ου, ὁ – přítel, druh
ἐμός – můj
λόγος, -ου, ὁ – slovo, řeč
δεῖ – je třeba
πιστός – věrný, spolehlivý
παιδεύειν – vychovávat
ἐστὶ(v) – je

Křížové odkazy

s. 7-8
II. deklinace: maskulina (paroxytona, oxytona) § 72, 73.1-2 (s. 35-36), člen § 59 (s. 31)
Amfora s koňským závodem. Attika, asi 510 p. n. l.

Amfora s koňským závodem. Attika, asi 510 p. n. l.