2. cvičení – II. deklinace: maskulina (paroxytona, oxytona); člen

Maskulina II. deklinace (paroxytona, oxytona)

Pád Sg. Pl. Sg. Pl.
nom. ἵππ-ος ‘kůň’ ἵππ-οι ποταμ-ός ‘řeka’ ποταμ-οί
gen. ἵππ-ου ἵππ-ων ποταμ-οῦ ποταμ-ῶν
dat. ἵππ- ἵππ-οις ποταμ- ποταμ-οῖς
acc. ἵππ-ον ἵππ-ους ποταμ-όν ποταμ-ούς
voc. ἵππ-ε ἵππ-οι ποταμ-έ ποταμ-οί
  • oxytona (ostrý přízvuk na poslední slabice) mění v gen. a dat. obou čísel ostrý přízvuk za průtažný: ποταμοῦ, ποταμῷ, ποταμῶν, ποταμοῖς

Člen

Sg. muž. žen. střed. Pl. muž. žen. střed.
nom. τό nom. οἱ αἱ τά
gen. τοῦ τῆς τοῦ gen. τῶν τῶν τῶν
dat. τῷ τῇ τῷ dat. τοῖς ταῖς τοῖς
acc. τόν τήν τό acc. τούς τάς τά
  • tvary ὁ, ἡ, οἱ, αἱ nemají vlastní slovní přízvuk

Přívlastkové postavení členu

Přívlastek shodný i neshodný stojí mezi členem a substantivem nebo za subst. s opakovaným členem:
ὁ πιστὸς φίλος nebo (ὁ) φίλος ὁ πιστός
ὁ τοῦ φίλου λόγος nebo (ὁ) λόγος ὁ τοῦ φίλου

Věty

  1. Ὁ ἵππ-ος εὖ τρέχει.
    Kůň dobře běží.
  2. Ὁ τοῦ φίλ-ου λόγ-ος πιστός ἐστιν.
    Slovo přítele je spolehlivé.
  3. Ὁ φίλ-ος πιστεύει τῷ φίλ-ῳ.
    Přítel věří příteli.
  4. Ὁ φίλ-ος στέργει τὸν φίλ-ον.
    Přítel miluje přítele.
  5. Ὦ φίλ-ε, στέργε τὸν φίλ-ον!
    Příteli, miluj přítele!

1. Οἱ τῶν φίλων λόγοι πιστοί εἰσιν. 2. Ὁ ἐμὸς φίλος τοῖς ἐμοῖς λόγοις πιστεύει. 3. Ὁ ἐμὸς φίλος τοὺς ἐμοὺς φίλους στέργει. 4. Ὦ φίλοι, δεῖ εὖ παιδεύειν!

ἵππος, τοῦ ἵππου, ὁ – kůň
πιστεύειν – důvěřovat + dat.
τρέχειν – běžet
στέργειν – milovat, mít rád
εὖ – dobře
εἰσὶ(ν) – jsou
φίλος, -ου, ὁ – přítel, druh
ἐμός – můj
λόγος, -ου, ὁ – slovo, řeč
δεῖ – je třeba
πιστός – věrný, spolehlivý
παιδεύειν – vychovávat
ἐστὶ(v) – je

Křížové odkazy

s. 7-8
II. deklinace: maskulina (paroxytona, oxytona) § 72, 73.1-2 (s. 35-36), člen § 59 (s. 31)
Amfora s koňským závodem. Attika, asi 510 p. n. l.

Amfora s koňským závodem. Attika, asi 510 p. n. l.