7.1. cvičení – I. deklinace: ᾱ pūrum
I. deklinace: ᾱ pūrum
| Singulár | Člen | |||
|---|---|---|---|---|
| nom. | ἡ | οἰκί-ᾱ ‘dům’ | χώρ-ᾱ ‘země’ | θε-ά ‘bohyně’ |
| gen. | τῆς | οἰκί-ᾱς | χώρ-ᾱς | θε-ᾶς |
| dat. | τῇ | οἰκί-ᾳ | χώρ-ᾳ | θε-ᾷ |
| acc. | τήν | οἰκί-ᾱν | χώρ-ᾱν | θε-άν |
| voc. | = nom. | = nom. | = nom. | |
| Plurál | ||||
| nom. | αἱ | οἰκί-αι | χῶρ-αι | θε-αί |
| gen. | τῶν | οἰκι-ῶν | χωρ-ῶν | θε-ῶν |
| dat. | ταῖς | οἰκί-αις | χώρ-αις | θε-αῖς |
| acc. | τάς | οἰκί-ᾱς | χώρ-ᾱς | θε-άς |
| voc. | = nom. | = nom. |
- oxytona v gen. a dat. obou čísel mění přízvuk na průtažný
- znakem typu ᾱ pūrum je přítomnost kmenotvorného -α v pádech obou čísel v kontrastu s typem -η, -ης (νίκη, νίκης), u kterého se -α objevuje jen v pl.
- ᾱ pūrum je vlastní attickému dialektu a týká se slov, ve kterých koncovce předchází -ε-, -ι-, nebo -ρ-
- příčinou vzniku tohoto typu je attická reverze: původní dlouhé
*āse v iónsko-attických dialektech měnilo na -η. Tento posun byl ale v attickém dialektu potlačen, nacházela-li se před*āhláska -ε-, -ι-, nebo -ρ-. V iónštině proces proběhl bez výjimek; srovnej att. οἰκίᾱ oproti ión. οἰκίη
- gen. pl. má vždy průtažný přízvuk na koncovce -ῶν
- koncovka nom. pl. -αι je pro přízvuk krátká
Věty
1. Τὸ Ἀθηνᾶς τῆς θεᾶς ἱερὸν καλόν ἐστιν. 2. Οἱ Ἀθηναῖοι Ἀθηνᾷ τῇ θεᾷ ἐπίστευον. 3. Τὴν ὑμετέραν χώραν στέργετε, ὦ φίλοι! 4. Ὁ δῆμος ταῖς νίκαις χαίρει. 5. Οἱ Ἀθηναῖοι περὶ τῶν μαχῶν καλὰς ᾠδὰς ᾖδον. 6. Σῷζε, ὦ Ἀθηνᾶ, σῷζε τὰς ἡμετέρας οἰκίας!
Procvičování
Ι.
1. Ἡ νίκη τῷ στρατηγῷ τιμὴν φέρει. 2. Ἡ τῶν συμμάχων φυγὴ ἦν ἀρχὴ τῆς τῶν πολεμίων νίκης. 3. Ἐν τῇ εἰρήνῃ αἱ τέχναι ἀκμάζουσιν. 4. Μετὰ τὰς μάχας τρόπαια ἱδρύεται. 5. Αἱ λῦπαι ἕπονται πολλάκις ταῖς ἡδοναῖς. 6. Πηγὴ τῶν λυπῶν αἱ τῆς τύχης μεταβολαί εἰσιν. — 7. Ἡ τύχη οὐ πιστή ἐστιν. 8. Λόγος δίκαιος ψυχῆς ἀγαθῆς εἴδωλόν ἐστιν. 9. Οὔτε αἱ ψυχαὶ θνηταί εἰσιν, οὔτε αἱ τῶν ψυχῶν ἀρεταί. 10. Ἀγαθῇ τύχῃ. 11. Λύπης ἰατρός ἐστιν ἀνθρώποις λόγος.
φυγή, -ῆς, ἡ – útěk
ἦν – 3. os. sg., byl
ἀρχή, -ῆς, ἡ – začátek
πολέμιος, -ου, ὁ – nepřítel
3. τέχνη, -ης, ἡ – umění
ἀκμάζω, -ειν – vzkvétat, být na vrcholu sil
4. μετά (s acc.) – po
τρόπαιον, -ου, τό – tropaion
ἱδρύω, -ειν – stavět
5. λύπη, -ης, ἡ – zármutek, bolest
ἕπομαι, -εσθαι (s dat.) – následovat
ἡδονή, -ῆς, ἡ – slast
τύχη, -ης, ἡ – osud
μεταβολή, -ῆς, ἡ – změna
7. πιστός, -ή, -όν – důveryhodný, spolehlivý
8. δίκαιος, -α, -ον – spravedlivý
ψυχή, -ῆς, ἡ – duše
ἀγαθός, -ή, -όν – dobrý
εἴδωλον, -ου, τό – obraz
9. οὔτε - οὔτε – ani - ani
θνητός, -ή, -όν – smrtelný
ἀρετή, -ῆς, ἡ – cnost, kvalita
11. ἰατρός, -οῦ, ὁ – lékař
ΙΙ.
1. Ἐν τῇ ἡδονῇ πολλάκις ἡ τῆς λύπης πηγή ἐστιν, ἀλλ' ἡ ἀρετὴ πηγὴ ἀληθινῆς ἡδονῆς ἐστιν. 2. Τοῖς μὲν ἡ τύχη ἡδονὴν φέρει, τοῖς δὲ λύπην. 3. Στέργομεν τὰς τέχνας· αἱ γὰρ τέχναι ταῖς χώραις εὐδαιμονίαν φέρουσιν. 4. Λέγουσιν ἐν τῇ εἰρήνῃ τὰς τέχνας ἀκμάζειν. 5. Πρέπει ἀρετὴν ἔχειν ἐν τῇ ψυχῇ. 6. Ὁ φθόνος ἐστὶ πηγὴ αἰσχρῶν ἐπιθυμιῶν. 7. Ἐν Ἀθήναις αἱ τέχναι καὶ αἱ ἐπιστῆμαι ἐν τιμῇ ἦσαν. 8. Ὁ σοφὸς τὴν ἀρετὴν κόσμον τῆς ψυχῆς λέγει. 9. Ὑπὸ τοῦ σοφοῦ ἡ ἀρετὴ κόσμος τῆς ψυχῆς λέγεται. 10. Οἱ σοφοὶ τὸν πόλεμον καὶ τὰς μάχας πηγὰς τῶν λυπῶν λέγουσιν, τὴν δὲ εἰρήνην καὶ τὰς τέχνας πηγὰς τοῦ πλούτου καὶ τῶν ἡδονῶν· ἡ γὰρ εἰρήνη καὶ αἱ τέχναι τοὺς ἀνθρώπους τρέφουσιν. 11. Ὁ πόλεμος καὶ αἱ μάχαι ὑπὸ τῶν σοφῶν πηγαὶ τῶν λυπῶν λέγονται, ἡ δὲ εἰρήνη καὶ αἱ τέχναι πηγαὶ τοῦ πλούτου καὶ τῶν ἡδονῶν· τῇ γὰρ εἰρήνῃ καὶ ταῖς τέχναις οἱ ἄνθρωποι τρέφονται. 12. Ἡ τῆς θεᾶς φιλία φυλάττει τὴν τῆς χώρας ἐλευθερίαν. — Τῇ τῆς θεᾶς φιλίᾳ ἡ τῆς χώρας ἐλευθερία φυλάττεται. — Οἱ θεοὶ (Αἱ θεαὶ) φυλάττουσι τὰς χώρας. — Αἱ χῶραι ὑπὸ τῶν θεῶν φυλάττονται.
ἀληθινός, -ή, -όν – pravdivý
2. τοῖς μὲν - τοῖς δὲ – jedněm - druhým
3. εὐδαιμονία, -ας, ἡ – blahobyt, štěstí
γάρ – totiž
4. λέγω + AccInf. – říkám, že…
5. πρέπει + Inf. – je třeba
ἔχω, -ειν – mám
6. φθόνος, -ου, ὁ – zášť, závist
αἰσχρός, -ά, -όν – hanebný
ἐπιθυμία, -ας, ἡ – touha, tužba
7. Ἀθῆναι, -ῶν, αἱ – Athény
ἐπιστήμη, -ης, ἡ – věda, znalost
ἦσαν – 3. os. pl. impf., byli
κόσμος, -ου, ὁ – ozdoba, řád, svět
λέγω + acc. se členem + acc. bez členu – nazývám něco nečím
9. λέγεται + nom. se členem + nom. bez členu – je nazývám něčím
10. πόλεμος, -ου, ὁ – válka
δέ – ale
πλοῦτος, -ου, ὁ – bohatství
τρέφω, -ειν – živím
12. φιλία, -ας, ἡ – láska, přátelství
φυλάττω, -ειν – strážit
τῇ φιλίᾳ (dat.) – čím?, neživotný původce děje u sloves v pasivu
ἐλευθερία, -ας, ἡ – svoboda
Křížové odkazy
Bronzová dýka z Pylu se zlatou a stříbrnou inkrustací, znázorňující mořské hlavonožce. Asi 1500 p. n. l.